Cíle a hypotézy
Cíle a předpoklady projektu
Cílem projektu je prozkoumání různých faktorů ovlivňujících adaptaci cizojazyčných přejímek – jazykových, psychologických a historicko-kulturních. Zvláštní pozornost je věnována cizojazyčným přejímkám, kterými jsou slova zdánlivě zbytečná, tzn. taková, která nesplňují potřeby týkající se názvosloví, protože pro ně existuje domácí synonymum (srov. pol. kuriozum – osobliwość, čes. kuriozita – zajímavost), jakož i příklady variant, v nichž se cizí prvek vzpírá asimilačním procesům (srov. pol. jazz – dżez, čes. jazz – džez). V projektu hledáme odpovědi na otázku, proč se „zbytečné" cizojazyčné přejímky dále používají a proč neasimilované nebo slabě asimilované varianty časem v úzu převažují nad dobře asimilovanými variantami. Tradiční odpovědi byly hledány u společensko-kulturních jevů, jako například jazyková móda a snobismus. Podle naše názoru jsou neméně důležité psychologické faktory, proto jsme zahájili systematický výzkum na podporu hypotézy, že vnímání cizího slova může přispět k jeho větší atraktivitě v očích adresátů a může ovlivňovat jeho použití a rozvoj.
Plánujeme popsat, hlavně analýzou pomocí korpusů, 100 slovních řetězců toho druhu, který je uveden výše – 50 polských a 50 českých – a identifikovat rozdíly mezi jejich prvky, tzn. mezi cizím slovem a jeho domácím synonymem, a rovněž mezi slabě a dobře asimilovanou variantou cizojazyčné přejímky. Tyto rozdíly hledáme nejen v designačním významu slov, ale rovněž v jejich vlastnostech emotivních, asociačních, kolokačních, stylistických, strukturních, etymologických apod. Plánujeme rovněž prozkoumat adaptaci anglicismů v polském a českém jazyce, abychom se přesvědčili, zda je odůvodněný zběžný postřeh, že je čeština snáze integruje do svého lexikálního systému než polština.
V psychologické části projektu budou pozorovány reakce respondentů na zkoumaná slova a jejich designáty. Pro jejich měření bude použita dobře známá metoda Osgoodova sémantického diferenciálu. Budou rovněž použity novější techniky měření významové podobnosti slov, jmenovitě model Hyperspace Analogue to Language.
Postřehy učiněné v rámci projektu budou posouzeny na historicko-kulturním pozadí, zahrnujícím formování literárního českého a polského jazyka, rozdíl současné polštiny a češtiny, historii jazykových kontaktů Poláků a Čechů a postoje Poláků a Čechů k cizojazyčným přejímkám. Kombinací metod korpusové lingvistiky, psycholingvistiky, historicko-jazykových a antropologických výzkumů očekáváme vyvrácení významu jednotlivých faktorů při adaptaci cizojazyčných přejímek.
Výzkumné hypotézy
a. Percepce, sociální recepce a adaptace cizojazyčných přejímek podléhá různým faktorům, které jsou částečně vrozené a částečně získané.
b. Lexikální synonyma a varianty se od sebe odlišují mnohem více, než se obvykle připouští. Dokonce i když mají tentýž designační význam, mohou se jiné rozdíly, kterými se liší, promítat do jejich různého použití v jazyce a do jejich různého vývoje.
c. Forma slova není neutrální. Zejména slovo synchronicky cizí nebo slabě asimilovaná varianta cizího slova jsou vnímány odlišně a mají jiný významový potenciál než slovo domácí nebo dobře asimilovaná varianta cizího slova.
d. Jazyky se liší v tom, jak asimilují cizí slova. Zejména polský a český jazyk se z tohoto hlediska odlišují, protože mají různou historii a jiná je jejich aktuální situace.
e. Rovněž dialekty stejného jazyka se odlišují v tom, jak asimilují cizí slova.