Cíle a hypotézy

Cíle a předpoklady projektu

Cílem projektu je prozkoumání různých faktorů ovlivňujících adaptaci cizojazyčných přejímek – jazykových, psychologických a historicko-kulturních. Zvláštní pozornost je věnována cizojazyčným přejímkám, kterými jsou slova zdánlivě zbytečná, tzn. taková, která nesplňují potřeby týkající se názvosloví, protože pro ně existuje domácí synonymum (srov. pol. kuriozumosobliwość, čes. kuriozitazajímavost), jakož i příklady variant, v nichž se cizí prvek vzpírá asimilačním procesům (srov. pol. jazzdżez, čes. jazzdžez). V projektu hledáme odpovědi na otázku, proč se „zbytečné" cizojazyčné přejímky dále používají a proč neasimilované nebo slabě asimilované varianty časem v úzu převažují nad dobře asimilovanými variantami. Tradiční odpovědi byly hledány u společensko-kulturních jevů, jako například jazyková móda a snobismus. Podle naše názoru jsou neméně důležité psychologické faktory, proto jsme zahájili systematický výzkum na podporu hypotézy, že vnímání cizího slova může přispět k jeho větší atraktivitě v očích adresátů  a může ovlivňovat  jeho použití a rozvoj.

Plánujeme popsat, hlavně analýzou pomocí korpusů, 100 slovních řetězců toho druhu, který je uveden výše – 50 polských a 50 českých – a identifikovat rozdíly mezi jejich prvky, tzn. mezi cizím slovem a jeho domácím synonymem, a rovněž mezi slabě a dobře asimilovanou variantou cizojazyčné přejímky. Tyto rozdíly hledáme nejen v designačním významu slov, ale rovněž v jejich vlastnostech emotivních, asociačních, kolokačních, stylistických, strukturních, etymologických apod. Plánujeme rovněž prozkoumat adaptaci anglicismů v polském a českém jazyce, abychom se přesvědčili, zda je odůvodněný zběžný postřeh, že je čeština snáze integruje do svého lexikálního systému než polština.

V psychologické části projektu budou pozorovány reakce respondentů na zkoumaná slova a jejich designáty. Pro jejich měření bude použita dobře známá metoda Osgoodova sémantického diferenciálu. Budou rovněž použity novější techniky měření významové podobnosti slov, jmenovitě model Hyperspace Analogue to Language.

Postřehy učiněné v rámci projektu budou posouzeny na historicko-kulturním pozadí, zahrnujícím formování literárního českého a polského jazyka, rozdíl současné polštiny a češtiny, historii jazykových kontaktů Poláků a Čechů a postoje Poláků a Čechů k cizojazyčným přejímkám. Kombinací metod korpusové lingvistiky, psycholingvistiky, historicko-jazykových a antropologických výzkumů očekáváme vyvrácení významu jednotlivých faktorů při adaptaci cizojazyčných přejímek.

 

 

Výzkumné hypotézy

a. Percepce, sociální recepce a adaptace cizojazyčných přejímek podléhá různým faktorům, které jsou částečně vrozené a částečně získané.
  
b. Lexikální synonyma a varianty se od sebe odlišují mnohem více, než se obvykle připouští. Dokonce i když mají tentýž designační význam, mohou se jiné rozdíly, kterými se liší, promítat do jejich různého použití v jazyce a do jejich různého vývoje.
  
c. Forma slova není neutrální. Zejména slovo synchronicky cizí nebo slabě asimilovaná varianta cizího slova jsou vnímány odlišně a mají jiný významový potenciál než slovo domácí nebo dobře asimilovaná varianta cizího slova.
   
d. Jazyky se liší v tom, jak asimilují cizí slova. Zejména polský a český jazyk se z tohoto hlediska odlišují, protože mají různou historii a jiná je jejich aktuální situace.
  
e. Rovněž dialekty stejného jazyka se odlišují v tom, jak asimilují cizí slova.